Dominika Müllnerová v Lize mistrů

Brankářka Dominika Müllnerová je nejzkušenější hráčkou v týmu Černých andělů. V Mostě zažila postup do nejvyšší soutěže, vítězství v Challenge Cupu, jako jediná z týmu byla u všech sedmi českých mistrovských titulů, zahrála si skupinovou fázi Poháru EHF a v letošním roce se jí splnil další sen, zahrát si Ligu mistrů. Osobním sponzorem hráčky je Cheminvest.

Kdy jste začínala s házenou?

domca müllnerova2

Začínala jsem v devíti letech ve svém rodném Ústí nad Labem. Původně jsem sice hrála lední hokej, ale podmínky pro tenhle sport nebyly v Ústí moc dobré, museli jsme dojíždět do Děčína, navíc jsme tréninky měli dost pozdě večer, takže jsme se s rodiči rozhodli, že se poohlédneme po jiném sportu. Vlastně za to, že dnes hraju házenou, že jsem v Mostě a můžu tohle všechno prožívat, vděčím rodičům. Mamka mě k tomuhle sportu přivedla, taťka mě vozil na tréninky a dodnes mě podporují, když jim to pracovní povinnosti dovolí, chodí na zápasy a i já jsem moc ráda, když je vidím v hledišti. Do Mostu jsem přišla jako mladší dorostenka, do té doby jsem hrála za HK Ústí nad Labem. Původně jsem tu byla na hostování a postupně jsem přestoupila natrvalo. Má první sezona v ženách byla 2009/2010, kdy jsme vyhráli první ligu a postoupili do Interligy. V bráně jsem odjakživa, v poli jsem nikdy nehrála, brankáři mě fascinovali odmalička. Nebaví mě střílet góly, spíš mě jim baví zabraňovat. Ve všech sportech jsem vždycky chtěla být brankář. Už na začátku jsem řekla, že pokud budu hrát házenou, jedině jako brankář.

kas10

Co vaše profesní kariéra?

V Ústí nad Labem jsem vystudovala gymnázium v Jateční ulici, pak jsem nastoupila na Přírodovědeckou fakultu ústecké univerzity, kde jsem vystudovala obor geografie. Vždycky mě bavilo pracovat s přírodou, krajinou, rekultivacemi a teď v tomhle oboru pracuji. V roce 2015 jsem nastoupila do Palivového kombinátu Ústí, což je státní podnik, který se zabývá zahlazováním pozůstatků po hornické činnosti. Děláme nejrůznější rekultivační a sanační práce, mimo jiné spravujeme jezera Most a Milada u Ústí nad Labem.

Tím, že chodíte do zaměstnání, to máte během letošní sezony hodně složité, berete si na zápasy volno?

Na venkovní zápasy během pracovního týdne si beru dovolenou a na Ligu mistrů mám neplacené volno. Třeba teď když jsme se vraceli ze Slovinska, bych ani do práce jít nemohla, protože pracuju od šesti ráno, takže bych musela hned od autobusu. Vstávám sice běžně o páté hodině ranní, ale má to zase výhodu v tom, že končím relativně brzy a mám ještě nějaký čas před večerním tréninkem. V tomhle mi pracovní doba vyhovuje, jen se navíc snažím chodit spát před desátou večerní, abych měla aspoň sedm hodin spánku. V práci máme pět týdnů dovolené, z toho si beru obvykle dva týdny v létě, kdy se snažím si užít opravdové volno, ostatní dovolená padne na zápasy a pár dnů vyjde na Vánoce. Jsem moc ráda, že mi zaměstnavatel takhle vychází vstříc, že si můžu brát volno. V tomhle ohledu nemám žádný problém.

Máte za sebou první utkání v Lize mistrů, jak jste si ho užila?

Musím říct, že jsem měla nejdřív trochu smíšené pocity, čekala jsem, že přijde víc lidí, hala v Lublani nebyla tak výjimečná, jak jsem možná čekala, ale když přijdete na hřiště a hraje hymna Ligy mistrů, teprve si uvědomíte, že hrajete soutěž, na kterou jste dřív koukala jen v televizi. Je neskutečné si to uvědomit. Mně po postupu z kvalifikace dlouho nedocházelo, co jsme vlastně dokázali. Až těsně před zápasem ve Slovinsku, když se mi to trochu rozleželo, jsem jela autem večer domů a přepadl mě moc pěkný pocit, že vlastně hrajeme úžasnou soutěž. Uvědomila jsem si, že budeme hrát s Györem, nejlepším týmem na světě a strašně moc se na to těším. Já moc netrpím na trému před zápasem, i ve Slovinsku jsem byla v klidu, nijak to na mě nedolehlo. Užívala jsem si to a zápas dopadl skvěle, vyhráli jsme a doufám, že to potvrdíme i dál. Teď nás čeká Györ, což je ohromně těžký soupeř a bude to pro nás velká škola. Klíčové zápasy ale budou s Krimem doma a obě utkání se Sävehofem, tam se bude rozhodovat o postupu.

domca mullnerova

Zažila jste i vítězství v Challenge Cupu, dá se tenhle pohárový úspěch srovnat s účastí v Lize mistrů?

Challenge Cup je až třetí výkonnostní pohár, takže jsou v něm sice kvalitní družstva, ale v Lize mistrů jsou týmy na úplně jiné úrovni. V tomhle srovnání je to velký rozdíl, ale vyhrát Challenge Cup také nebylo lehké, tým byl jiný, teprve se tvořil, začínal. Mně se ale líbí, jaký má v Mostě všechno postupný vývoj, jak jsme nejdřív postoupili do Interligy, pak přišel první titul, první Český pohár, vyhráli jsme Challenge Cup, pak jsme hráli skupinovou fázi Poháru EHF a teď hrajeme Ligu mistrů, což je na klubové úrovni asi vrchol. Strašně se mi líbí postup a vývoj našeho týmu a jsem moc ráda, že u toho můžu být a všechny tyhle věci zažít.