Je skvělé, že jsme dobrá parta i mimo palubovku, říká Dominika Müllnerová

V týmu Černých andělů patří brankářka Dominika Müllnerová ke stabilním oporám. Je jednou z nejzkušenějších hráčkek, pamatuje historický postup Mostu do nejvyšší ženské soutěže, pomáhala vybojovat všechny dosavadní mistrovské tituly a do své sbírky trofejí přidala před pár dny i vítězství v anketě pro nejlepšího sportovce Mostecka za rok 2018. Jak probíhá příprava na zápasy, co se řeší v šatně a proč by si diváci neměli nechat ujít žádný zápas Černých andělů, prozradila v následujícím rozhovoru.

Musím se hned na úvod zeptat, jak jste si užívala galavečer v mosteckém divadle, kde jste získala ocenění pro nejúspěšnějšího sportovce Mostecka za rok 2018? Už proběhla s týmem nějaká oslava?

IMG_0729

Byl to moc pěkný večer, úplně zaplněné mostecké divadlo, hezká atmosféra, moc se mi to líbilo. Abych se přiznala, byla jsem dost překvapená, vůbec jsem nečekala, že bych mohla něco vyhrát. Ale udělalo mi to radost a moc si toho vážím.
A co se týče oslavy, tak žádná nebyla, protože galavečer v divadle byl vlastně jen takovým zpestřením našeho programu, hned jsme se zase vrátily do standardních kolejí, protože nás vzápětí čekal zápas proti Veselí a teď už se zase chystáme na další domácí zápas s Bánovci.

Vnímáte jako brankářka rozdíly mezi soupeři, proti kterým hrajete nebo je to v podstatě podobné a mění se jen barvy dresů hráček, které na vás střílejí?

Takhle jednoduché to určitě není, já naopak soupeře vnímám hodně i má příprava se přizpůsobuje podle konkrétního soupeře. Snažím se mít své protihráčky nastudované, abych věděla, co od nich můžu čekat. Na hřišti už je to pak zase jiné, ale je znát, když hrajete s vyrovnaným soupeřem nebo naopak slabším týmem. Já osobně mám radši náročnější zápasy ve velkém tempu, než ty, kde se dlouho brání a pro brankáře je to pak psychicky náročnější, je třeba se víc koncentrovat, aby pak z ojedinělé akce nedostal zbytečný gól.

Všichni, od trenéra po spoluhráčky si pochvalují, jak se tým během sezony sehrál. Jak to vidíte vy?

Musím říct, že je to znát. Před sezonou se tým hodně proměnil, omladil, přišly nové holky a vždycky chvíli trvá, než se spolu všechny sehrají, zvyknou si na jiný systém hry. Ale dneska už nám to společně funguje skvěle.

A funguje tahle souhra i mimo palubovku?

To je na tom právě to nejlepší, že jsme jako jeden tým i mimo palubovku. Všichni se baví se všemi, nedělíme se na mladé a starší, doopravdy jsme hodně dobrá parta. V kolektivních sportech je právě tohle podle mne hrozně důležité a mám radost, že my jako tým držíme spolu.

Už při přebírání ceny pro nejúspěšnějšího sportovce Mostecka jste zmínila, že pamatujete všechny úspěchy Černých andělů. Vyplývají pro vás z pozice jedné z nejzkušenějších hráček týmu nějaké výhody?

Ještě zajímavější je, že kromě toho, že pamatuji všechny úspěchy, jsem v šestadvaceti letech druhou nejstarší hráčkou týmu. Ale žádné speciální výsady z toho pro mne neplynou. Jak už jsem říkala, u nás se nerozdělujeme podle věku nebo zkušeností. Je ale pravda, že v kabině se hodně řeší třeba škola, což je téma, do kterého se moc nezapojuji. Ale zase na druhou stranu se snažím holkám předávat zkušenosti. Přece jen při pohledu z brány mám docela slušný přehled o obraně a v něčem můžu pomoct a poradit.

OLO17

V sobotu vás čeká zápas proti Bánovcům, zkuste pozvat fanoušky a přesvědčit je, proč vyměnit pohodlí domova za tribunu mostecké sportovní haly?

Vím, že se to říká často, ale ono vážně platí, že každý zápas je jiný. A každý divák si i v utkání, které na první pohled vypadá jako méně atraktivní, může najít něco, co ho bude bavit. Alespoň mně u mě to tak funguje. Nebude to zřejmě tak vypjatý zápas jako třeba proti Michalovcům, ale o to víc se pak můžete soustředit na jiné věci a užít si zápas zase jinak.