Naším cílem je hrát hodně rychlou házenou a zapojit všechny hráčky, říká Jiří Tancoš

Černí andělé zakončili sezonu ziskem sedmého mistrovského titulu. Tým ale v nadcházející sezoně čeká několik změn. Tou zřejmě nejvíc viditelnou je příchod nového trenéra Jiřího Tancoše na lavičku ženského A týmu. Jak se do Mostu dostal a jaké jsou jeho plány v nadcházející sezoně, prozradil v rozhovoru.

Začněme otázkou, jak se Jiří Tancoš vlastně ocitl v Mostě?

Pro mě je to návrat do Mostu po osmadvaceti letech. Jsem mostecký rodák, začínal jsem tu, ale v roce 1991 jsem odešel na vojnu do Dukly, kde jsem strávil celou vojnu a následně ještě 4 sezony jako profesionální hráč. V roce 1996 jsem odešel do zahraničí a potuloval jsem se tam až do dnešních dní. Hrál jsem v Itálii, Francii, Chorvatsku. V Německu jsem kromě tří let hráčské kariéry působil deset let i jako trenér. Deset let jsem působil v HSG Freiberg a tři roky ve Zwickau. Tam jsem navíc půl sezony působil u ženského týmu.

JTancoš1

S touhle zkušeností asi nemáte obavy z trénování ženského týmu?

Už v Německu jsem se musel vyrovnávat s rozdíly v pojetí ženské a mužské házené, které tu samozřejmě jsou a člověk si na ně musí zvyknout. Já si na to ale věřím a vzhledem k tomu, že mám tu zkušenost a možnost srovnání, přesvědčil jsem se, že trénovat mužský a ženský kolektiv není zas až takový rozdíl, i když celá řada lidí, většinou mužů, tvrdí opak.

Váhal jste dlouho, když přišla nabídka z Mostu?

Nabídka přišla v době, kdy už jsem byl téměř rozhodnutý jít trénovat muže Dukly Praha. Nakonec po zralé úvaze jsme se s rodinou rozhodli, že pro mne bude po osmadvaceti letech zase šance trénovat doma, nedaleko bydliště. Jsem mostecký rodák, Most je moje město a znám tu spoustu lidí a vždycky jsem si přál tady jednou trénovat. Navíc jsem celou dobu zpovzdálí zdejší ženskou házenou sledoval, dcera tu dělá box, takže jsem koukal občas i na tréninky. Je tu mladý, perspektivní tým, z mého pohledu s velmi dobrým zázemím. Svou roli hrálo i výtečné publikum, protože člověk tu práci dělá i pro diváky. A líbily se mi i klubové vize.

A jaké vize to jsou?

Já jsem spíš klubový typ, mám rád klubové cíle a ty v Mostě jsou. Líbí se mi, že se klub nespokojil s vítězstvím v Challenge Cupu před lety, ale stále se snaží někam posouvat a zároveň při tom vychovávat reprezentanty. Cíle jsou na nadcházející sezonu smělé, chceme zkusit kvalifikaci Champions League a pak jsou i ty, které se plní každý rok. Letos zůstal jeden nesplněný, a to vítězství v MOL lize, jinak mi v tomhle ohledu Peter Dávid moc prostoru nenechal. Já osobně jsem zvyklý si dávat vyšší cíle a doufám, že se mi je podaří naplnit.

Už jste se s týmem stihl seznámit?

Potkali jsme se minulý týden ve středu, kdy bylo společné sezení, kde jsem byl hráčkám oficiálně představen a zároveň se představovala i firma, která se bude specializovat na kondiční přípravu. Bohužel hned druhý den se nám tým rozprchl, ale se skupinou zbývajících hráček už jsme absolvovali i nějaké tréninky. S Ondrou Václavkem si to teď rozdělujeme a hodně času chceme věnovat kondiční přípravě.

JTancoš2

Měla by být kondiční příprava intenzivnější?

Mostecký tým je mladý, neustále se vyvíjí, nicméně kondiční stránka věci je hlavně pro zápasy na evropské úrovni velmi důležitá. Samozřejmě se nic nepovede přes noc, bude to chvíli trvat, ale každý posun, který se nám v tomhle ohledu povede, bude jen k dobru. Letos na tuto stránku chceme klást důraz. Protože nemám to srovnání, můžu jen těžko posoudit, jestli víc, nebo méně, ale jisté je, že na tom budeme pracovat velmi koncepčně a navíc pod dohledem profesionálů. A bude v tom trochu i té vědy, bez které už to dnes ve sportu vlastně ani nejde. Důležité je, aby tomuto systému uvěřily i hráčky, protože bez toho by to šlo jen velmi obtížně.

Řešili jste už i nějaké případné změny v kádru?

Podle mých informací by měl tým zůstat prakticky beze změn. Máme tu talentované hráčky, prakticky deset reprezentantek, takže vlastně vše, co pro práci potřebujeme, tady v tuto chvíli máme. Možná by se hodila ještě jedna levoruká spojka, ale alternativy na tento post máme a je spousta týmů, které hrají bez leváků i na nejvyšší úrovni. Naším cílem je hrát hodně rychlou házenou a budeme se snažit zapojit všechny hráčky. Věřím, že na to máme a záleží také na tom, jak si děvčata zvyknou, na řekněme intenzivnější, ale kratší intervaly. Mou snahou bude, aby hráčky byly dobře fyzicky, technicky i takticky připravené a mohli jsme hrát tvrdou, ale ne zákeřnou a nefér házenou. Věřím tomu, že na nejvyšší úrovni takhle všichni hrají, a přál bych si, abychom to my měli nastavené stejně.