První semifinále proti Olomouci byl zvláštní pocit, říká Adriana Míšová

Adriana Míšová přišla do mosteckého Baníku z Olomouce. A hned v první sezoně v novém působišti narazila v semifinále na své bývalé spoluhráčky. Jaké to je vracet se „domů“ už v pozici hosta, ale také co bylo v první sezoně s Mostem nejtěžší, prozradila mladá hráčka v následujícím rozhovoru.

Ještě nedávno jste říkala, jak byste svým kamarádkám z Olomouce přála postup do play off. To se splnilo, ale dnes je Olomouc soupeřem Černých andělů v semifinále. Jaké to je, hrát proti kamarádkám?

Já jsem pořád ráda, že se holky do play-off dostaly, fandila jsem jim. I když hrát proti nim je zvláštní pocit. Je to přece jen mé bývalé domácí prostředí, kde jsem hrávala nějakých dvanáct let a vracet se tam bylo těžké. Sice jsem se na jednu stranu těšila, ale přece jen to byl trochu tlak.

2-mi%e2%95%a0us%e2%95%a0iova%e2%95%a0u-adriana-19

Nakonec jste ale v prvním zápase vyhrály, takže musíte být spokojená?

Náš první zápas nebyl úplně optimální, hlavně v prvním poločase. Bylo to trochu pomalé, zastavovaly jsme útoky, dost střel jsme neproměnily. Máme rozhodně co zlepšovat.

Panuje mezi vámi a bývalými spoluhráčkami z Olomouce velká rivalita?

Kdepak, s holkama vycházíme úplně v pohodě, jsme kamarádky. Když jsem doma, tak se třeba s Fryčákovými vídáme v podstatě vždycky, když je možnost.

Na domácí palubovce se ale budete prý snažit semifinálovou sérii ukončit co nejdřív?

To je pravda, chtěli bychom jí zakončit pokud možno už vítězstvím v sobotu. Rádi bychom navíc ukázali mosteckým divákům zase nějaký dobrý výkon.

V Mostě jste první sezonu, jak se vám tu líbí? Jaká pro vás byla?

Jsem tu spokojená, líbí se mi tu. I když co se týče sezony, už druhý zápas, který jsme hráli v Michalovcích, pro nás byl takové menší zklamání. Celou dobu jsme vedly a ztratily vítězství v posledních 10 minutách. Podobně velké zklamání byla i podzimní remíza na Slavii. To už ale bylo v situaci, kdy bylo víceméně jasné, že Michalovce asi nedoženeme. Chtěly jsme pak neúspěch s lídrem soutěže vynahradit alespoň divákům v domácím utkání. To se nám jakž takž povedlo, i když nám úvod zápasu nevyšel, nakonec jsme to dotáhly na remízu.

Poruba2

Kdybyste si měla v sezoně vzpomenout na nejtěžší zápas, který by to byl?

Určitě finále poháru. V poločase jsme vedly, ale pak jsme zazmatkovaly a Poruba nejdřív vyrovnala, pak otočila a my se s tím už nedokázaly vyrovnat.

Pořád je tu šance, že byste se s Porubou utkaly ve finále…..

Je to zvláštní, s Porubou jsme hrály dva zápasy ve WHILce a oba vyhrály, bohužel jsme to chtěly dotáhnout do úspěšného konce i v poháru, ale to se nepovedlo a doteď nás to mrzí. Sledujeme samozřejmě i jejich zápasy a porážka se Slavií nás překvapila. Určitě měli na to doma vyhrát, zvlášť když Slavia přišla o dvě spojky základní sestavy. Nejen pro mě, ale vlastně pro nás všechny to bylo velké překvapení.

Když trochu odbočíme od sportu, vy kromě házené ještě studujete. Jaký obor?

Na ústecké univerzitě J. E. Purkyně studuji Fakultu sociálně ekonomickou, obor ekonomie a management.

A dá se stíhat vysokoškolské studium a vrcholová házená?

Dá se stíhat, mám rozvrh uzpůsobený tak, aby se to dalo stíhat. I když teď zrovna začíná zkouškové období….

Zůstává vám tedy vůbec nějaký volný čas? A jak ráda trávíte volno?

Moc volna sice není, ale na druhou stranu je to také o tom, jak si člověk čas uspořádá. Já navíc moc neumím sedět v klidu doma, takže raději vyrazím s kamarády ven, případně jdu na brusle, nebo si zahrát badminton.