Sára Kovářová: V Písku jsem byla tahounkou, v Mostě se síly rozloží na všechny

Sára Kovářová je poslední z trojice nových posil Černých andělů a spolu s Terezou Eksteinovou se právě vrací z Otevřeného mistrovství Evropy dorostenek ve Švédsku. K házené ji přivedla maminka, která je bývalou hráčkou a trenérkou. Sářiným mateřským klubem je Sokol Písek, kde byla od svých 5 let. Druhá nejlepší střelkyně interligy 
a nejužitečnější hráčka nejvyšší soutěže házenkářek 
ročníku 2015/16 si pro svou další kariéru vybrala oranžovočerný dres. 

Přestup do Mostu je tvůj první v kariéře. Jak moc složité bylo rozhodnout se opustit Písek?

Bylo to velmi těžké. Dlouho jsem vše zvažovala. V Písku byl dobrý kolektiv a ženy mě mezi sebe přijaly dobře. Mám tam i přítele, rodinu a kamarády, kteří mě velmi podporují. To jsou další důvody, proč se mi neodchází snadno. Nabídek jsem měla více, a to i ze zahraničí. Tu z Mostu jsem měla již delší dobu a byla konkrétní. Proto jsem si ze všech nabídek vybrala právě ji. Navíc tady je skvělé zázemí, trenér a hráčky, od kterých se můžu hodně naučit. A také chci dokončit střední školu a mít alespoň maturitu.

Co si slibuješ od mosteckého angažmá?

Očekávám náročnější tréninky a zlepšení mých individuálních činností. Mohu se zde učit od těch nejlepších. Osobním cílem pak je získat medaili a vyhrát, co se dá. Další výzvou je pro mě evropský pohár, na který se moc těším a doufám, že v něm dojdeme daleko.

Jaká bude tvá role v týmu?

Jiná než v Písku, kde jsem byla tahounkou týmu. Most má velmi kvalitní a vyvážený tým. Síly se zde rovnoměrně rozloží na všechny.

Jak na tebe působí nový tým a kolektiv?

První dojem je pozitivní, zázemí je super. S holkama jsem díky vytíženosti měla zatím jen jeden trénink. Přijaly mě dobře, je to pro mě nová výzva.

Předpokládám, že přestupuješ i ve škole. Co studuješ?

Studuji gymnázium a přestupuji z píseckého do mosteckého do sportovní třídy.

A co považuješ za svůj největší házenkářský úspěch?

Mistrovství Evropy s dorostenkami v Makedonii 2015. Za svůj největší osobní úspěch to pak je získání ceny pro nejužitečnější hráčku WHIL. Překvapilo mě to, je mi 17 let a v konkurenci starších a zkušenějších hráček to je pro mě obrovská čest a pocta. Motivuje mě to. Ještě jednou bych ráda poděkovala všem, co mi dali svůj hlas. Moc si toho vážím.

Kdybychom se bavili o házenkářských vzorech, koho bys jmenovala? 

Z českých hráček to je jednoznačně písecká rodačka Iveta Lumuzová. Jako malá jsem ji povzbuzovala z hlediště. Když sleduji Ligu mistryň, líbí se mi hra Nory Mørk, která je stejně jako já pravá spojka. Z mužu by to byl Dán Mikkel Hansen nebo Makedonec Kiril Lazarov.

Za chvíli začne příprava na novou sezónu. Stihneš předtím i nějakou dovolenou?

Házenkářskou sezónu jsem si prodloužila na Otevřeném mistrovství Evropy dorostenek ve Švédsku. Po návratu odlétám s přítelem na dovolenou do Řecka. Už se moc těším, potřebuju ji. Po ní pojedu hned do Mostu, začne nám příprava na novou sezónu.

Autor: Josef F. Houžvička

 0_image (7)orez

Foto: J. Vtípil, zdroj ČSH.