Z návratu jsem měla trochu strach, říká Michaela Borovská

Půl roku musela své spoluhráčky sledovat jen z tribuny. Do nové sezony se ale vrátila v plné síle a dnes už trápí soupeřky z pozice pivota, což je úplně nová role, kterou v týmu Černých andělů dostala. Nejen o tom jsme si povídali s Michaelou Borovskou.


Půl roku jste byla kvůli zranění mimo hru, teď už jste v plném zápřahu. Jak se cítíte?

Všechno naštěstí drží a je v pohodě. Čekali jsme dost dlouho na to, aby bylo všechno v pořádku. Pro mě je to konečně návrat do hry, kterého jsme se sice trochu bála, ale je to dobré.

zlin19

V nové sezoně ale hrajete na jiném postu, než na jaký jste byla zvyklá. Hrála jste už někdy pivota?

Nikdy v životě jsme na tomhle postu nehrála. Ale je pravda, že už na konci předešlé sezony jsme řešili, jestli bych to nechtěla zkusit. To rozhodnutí bylo na jen mně. Věděli jsme, kde mám ještě nějaké rezervy, netušili jsme, jestli to vůbec půjde. Teď už jsem se na tomhle postu trochu zabydlela a vypadá to, že bych v tom mohla pokračovat.

Je to velký rozdíl oproti střední spojce?

Je to samozřejmě rozdíl, ale musím říct, že právě proto, že jsem jako střední spojka hrávala, mám možná i trochu výhodu. Pořád přemýšlím kam se postavit, kde to pro spojku bude dobré a možná toho i víc využívám. Takže vlastně nejsem úplně klasický pivot, ale tak trochu i spojka.

V lize máte odehrané teprve čtyři zápasy, stačila jste si na tuhle novou roli už zvyknout?

Zatím je to celkem dobré. Mám sice občas ještě problémy se zakončováním, ale docela to jde. Holky se mě snaží hledat, já se jim snažím pomáhat a zatím nebyly žádné zásadní stížnosti.

I když je na nějaké hodnocení ještě příliš brzy, jak jste jako tým spokojení se svými výkony na začátku sezony?

Bohužel jsme ztratily bod v Porubě, z toho jsme byly hodně zklamané, ale jinak si myslím, že to máme celkem dobře rozehrané. Zápas od zápasu se zlepšujeme, jsme sehranější. Teď nás sice lehce přibrzdila reprezentační pauza, ale ta nám možná i prospěla, protože jsme si od sebe i trochu odpočinuly.

Během reprezentační přestávky jste si ale daly tréninkový zápas s dorostenci, jak se hraje proti klukům?

Bylo to náročné, kluci jsou běhaví, ale zvládly jsme to. I když jsou to dorostenci, jsou silovější, ve hře jeden na jednoho jsou samozřejmě lepší. My jsme ale zase byly techničtější a zvládaly jsme to i kombinačně. Ani oni ani my jsme do toho ale nešli úplně naplno, vždycky je tu trochu strach ze zranění. Je ale skvělé, že nám kluci vyjdou vstříc, když potřebujeme. Pro nás je to zpestření a výhoda, že si můžeme vyzkoušet hru proti někomu, kdo nás nezná.

V MOL lize vás teď čeká Prešov, jak se na něj chystáte?

Každý zápas, který nás čeká, chceme vyhrát. Tentokrát to bude ještě o to těžší, že jde v podstatě o takovou generálku před Evropským pohárem, na který se připravujeme.

THN1

Když zmiňujete Evropský pohár, letos jste měly přípravu postavenou na zápasech se zahraničními týmy. Pomohlo vám to v něčem?

Myslím, že to pro nás mělo hodně velký význam, je to úplně něco jiného než hrát proti ligovým soupeřům. Měly jsme šanci se poměřit s růžnými evropskýmy týmy, ale hlavně herními styly. Některé nám vyhovovaly, ale důležité je zahrát si i proti družstvům, jejichž herní styl nám není úplně blízký, ale musíme se s nimi naučit hrát. Třeba silová hra Bělorusek byla nepříjemná. Hodně jsme před novou sezonou pracovaly na fyzičce, máme hodně naběháno. My obecně raději běháme, přetlačovaná nás moc nebaví.